CHKO Pálava

Chráněná krajinná oblast Pálava zahrnuje komplex Pavlovských vrchů a údolí řeky Dyje. Od roku 2003 je součástí rozšířené biosférické rezervace Dolní Morava (zahrnuje také Lednicko – valtický areál a lužní lesy na soutoku řek Morava a Dyje). CHKO Pálava má rozlohu 83 km2 a táhne se v délce 12 km od Dolních Věstonic k Mikulovu. Nachází se zde mnoho druhů rostlin, které nenajdeme nikde jinde v ČR. Vyskytuje se zde také hvozdík Lumnitzerův pálavský, který zde roste jako světový unikát. Také živočichové se zde vyskytují v hojné míře. Najdeme tu např. vzácnou kudlanku nábožnou, roháče obecného, z ptáků např. orel mořský. Žijí tu také netopýři či bobr evropský.

Do CHKO se dostaneme ze ŽST Mikulov nebo ŽST Sedlec u Mikulova na trati č. 246 - Břeclav – Znojmo.

http://www.mikulov.cz/turistika/aktivni-pobyt/pesi-turistika/chko-palava/

Přírodní rezervace Karlov (Božice)

Přírodní rezervace se nachází na svazích a v údolí Příčního potoka. Na jihu navazuje ne břehy rybníka Prostřední Karlov. Rostou zde duby, habry, lípa a akáty, jejichž stáří se odhaduje někdy i na 150 let.

V blízkosti doubrav najdeme chráněného roháče obecného, střevlíka hajního a krajníka hnědého. Ojediněle lze spatřit zlatohlávka. Hnízdí zde žluva hajní a lejsek bělokrký.

Rezervace se nachází cca 1,5 km od ŽST Božice na trati č. 246 - Břeclav – Znojmo.

http://www.hrusovansko.cz/turisticke-zajimavosti/prirodni/prirodni-rezervace-karlov/

Mandloňový sad Hustopeče

Mandloňový sad je jediný v České republice. V dobách největšího rozmachu čítal až 50 tisíc stromů na 185 hektarech. (60. léta 20. století). Po roce 2000 získalo část zbylých dvou sadů město Hustopeče a začalo o ně pečovat. Sad v lokalitě Kamenec má rozlohu cca 1,7 ha a roste zde 400 stromů, druhý sad na Hustopečském starém vrchu roste na rozloze cca 2,4 ha a je zde asi 530 stromů. Od roku 2015 se vysazují nové stromy.

Sady se nacházejí cca 1,5 km od ŽST Hustopeče na trati č. 254 - Šakvice – Hustopeče u Brna.

https://www.hustopece.cz/mandlonove-sady-a-rozhledna

Mušov (Vodní dílo Nové Mlýny)

Obec byla založena v 1.polovině 13. století. Podle rozhodnutí o vybudování Vodního díla Nové Mlýny, se kterým bylo započato v roce 1975 byla obec byla postupně vystěhována, objekty zbořeny a z nich navršeno několik plochých ostrovů. Zachován zůstal pouze románský kostel sv. Linharta.

Vodní dílo nalezneme ve vzdálenosti 6,5 km od ŽST Pouzdřany na trati č. 252 (Brno –) Vranovice – Kúty.

https://www.turistika.cz/mista/musov-zanikla-obec/detail

Podyjí – Thayathal

Národní park v údolí řeky Dyje se rozkládá po obou stranách hranice. Z důvodu více než čtyřicetileté existence železné opony, která citelně omezovala pohyb v tomto území je zde zachovalá příroda. Na rakouské straně navazuje Nationalpark Thayatal. Národní park oplývá pestrou mozaikou skalních amfiteátrů, říčními meandry, obrovskými suťovými poli, stržemi, ale i nivními loukami a lesostepmi. Zajímavá místa na turistických stezkách nejsou propojena žádnou naučnou stezkou, ale na některých z nich (celkem téměř 20) je osazen tříjazyčný informační panel.

Východní část NP Podyjí je přístupná nejlépe přímo od železniční stanice Znojmo, do národního parku je odtud něco málo přes kilometr. Tratě č. 241 - Znojmo – Okříšky, 246 - Břeclav – Znojmo, č. 248 - Znojmo – Retz – (Wien). Západní okraj NP Podyjí je poměrně lehce dosažitelný z železniční stanice Šumná, ležící na trati č. 241 - Znojmo – Okříšky.

https://www.nppodyji.cz/

Vinice Šobes

Jedna z nejstarších viničních tratí na svazích Národního parku Podyjí. Řadí se mezi deset nejlepších vinařských poloh. V minulosti tu vedla Římská cesta spojující střední Evropu s Římem. Šobes se nachází na mezinárodní cyklotrase Greenways.

Vinice se nachází ve vzdálenosti 6,8 km od ŽST Znojmo – Nový Šaldorf a 6,6 km od ŽST Šatov na trati č. 248 Znojmo – Retz – (Wien).

http://www.treking.cz/regiony/sobes.htm

Vranovská přehrada

Vranovská přehradní nádrž se táhne od severního okraje obce Vranov nad Dyjí až téměř k obci Podhradí nad Dyjí a nachází se na toku řeky Dyje. Je dlouhá cca 30 km. Přehrada byla dokončena v roce 1934 a je důležitým místem k rekreaci. Součástí je i vodní elektrárna.

Vranovská přehrada se nachází necelé 4 km od ŽST Šumná na trati č. 241 Znojmo – Okříšky.

https://www.vranovska-plaz.cz/cs/

NPP Miroslavské Kopce

Zbytky druhově bohatých rostlinných a živočišných společenstev skal a stepních trávníků na slepencovém podkladě se nacházejí na území o rozloze 30,84 ha v nejjižnějším cípu Bobravské vrchoviny.

Na Miroslavských kopcích najdeme nejméně 370 druhů vyšších rostlin, z toho 15 je zvláště chráněných. Na holých kopcích najdeme vegetaci tzv. skalní stepi, tedy obnažených skal a mělkých půd. Jedním z nejcennějších prvků je vegetace extenzivních polí se souborem vzácných plevelných druhů. Součástí území je totiž také malé políčko, kde se nepoužívá žádná chemie. Území NPP Miroslavské kopce je také domovem živočichů typických pro stanoviště panonských lad.

Národní přírodní památka leží 5,3 km od ŽST Miroslav na trati č. 244 – Brno – Hrušovany nad Jevišovkou – Šanov, Moravské Bránice – Ivančice.

http://www.ochranaprirody.cz/lokality/?idlokality=2265

Přírodní park Bobrava

Kolem řeky Bobravy se nachází přírodní park Bobrava, který má rozlohu 31 km2. V parku jsou zachované louky, břehové porosty, mokřady a smíšené lesy, které se rozprostírají na svazích v celé oblasti. Na území parku se nachází dvě přírodní památky – Střelický les a Střelická bažinka. Dochovaly se zde také fragmenty pěti vodních mlýnů (Radostický, Anenský, Nový, Spálený, Kartouzský).

Na okraji přírodního parku se nachází ŽST Radostice, na trati č. 244 - Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov, Moravské Bránice – Ivančice. V těsné blízkosti parku se nachází také ŽST Střelice a ŽS Silůvky, na stejné trati.

http://www.pruvodcebrnem.cz/prirodni-park-bobrava